|
|
Detektor bublin v krvi
Foltýn, Vojtěch ; Sekora, Jiří (oponent) ; Rozman, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se v teoretické části zabývá různými způsoby očisty krve se zaměřením na hemodialýzu. Popisuje technické řešení dialyzačního monitoru i průtokové schéma krve a dialyzátu. V práci jsou popsána různá řešení detekce bublin v krvi a jejich výhody a nevýhody. Na základě nejvhodnější metody detekce je navržen detektor bublin. Práce v praktické části obsahuje návrh detektoru pro venózní set o průměru 20 mm. Zařízení pro detekci bublin umožňuje po připojení ke krevní pumpě přerušit její činnost. Výstup práce jsou výkresová schémata, návrh tištěného spoje i grafy z realizace obvodů.
|
|
|
Čerpadlo pro dialyzační jednotku
Švagera, Roman ; Rudolf, Pavel (oponent) ; Fialová, Simona (vedoucí práce)
Dialýza je v dnešní době stále velmi důležitým léčebným procesem, který je nutno stále vylepšovat. Tato práce se zaměřuje na vývoj čerpadla pro dialyzační jednotky, konkrétně pak na snížení tlakových pulzací v peristaltickém rotačním čerpadle. S využitím experimentů je vysvětlena problematika peristaltických čerpadel. Pomocí výpočtového modelování jsou v této práci vytvořeny návrhy, které ke snížení pulzací vedou.
|
|
|
Peristaltic pump
Burda, Radim ; Fialová, Simona (oponent) ; Pochylý, František (vedoucí práce)
The purpose of this thesis is to design peristaltic pump for a hemodialysis unit, with emphasis on minimization of pressure pulses. Through analytical analysis, a new concept for reduction of pressure pulses, that uses acceleration to increase pressure in volume between rollers, is devised. The operation of peristaltic pump is simulated via Ansys Fluent to get a better understanding of the flow inside the pump. Parallel to the new concept, a more traditional pump is designed, manufactured and experimentally tested to obtain information that can be used for the new concept.
|
|
|
Design dialyzačního přístroje
Zagidullina, Siumbel ; Paliatka, Peter (oponent) ; Sládek, Josef (vedoucí práce)
Tématem této diplomové práce je návrh dialyzačního přístroje, který je určen pro zdravotnická zařízení. Během této diplomové práce byla provedena designová a technická analýza stávajících produktů, na jejímž základě bylo dosaženo pochopení problému existujících přístrojů pro dialýzu. Výsledkem je nové koncepční řešení s důrazem na čistý tvar zařízení a s ohledem na ergonomické, technické a estetické požadavky.
|
|
|
Měření propustnosti dialyzačních membrán
Veselá, Martina ; Jiřík, Radovan (oponent) ; Kolářová, Jana (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je seznámení s teoretickými principy dialýzy a stanovení propustnosti dialyzační membrány pomocí experimentálně sestavné aparatury. Úvodní část je věnována základním poznatkům o léčbě dialýzou a její současnou úrovní. Navazuje kapitola uvádějící přehled různých typů dialyzačních membrán a hlavních charakteristik jednotlivých materiálů, ze kterých se membrány vyráběly dříve a ze kterých jsou vyráběny nyní. Teoretická příprava na praktickou část práce objasňuje základní pojmy, principy a procesy spjaté s přechodem hmoty přes dialyzační membrány a dialýzou. Dále je popsán a zformulován teoretický postup, jak experimentálním způsobem stanovit propustnost dialyzačních membrán v laboratorním měřítku. Blokovými schématy jsou znázorněny dvě možné konfigurace experimentální měřicí aparatury pracující buď ve nestacionárním nebo stacionárním režimu měření. Základem pro stanovení propustnosti membrány je odebírání vzorků v daných časových intervalech z krevní i dialyzátové strany a spektrofotometrické zjištění koncentrací vzorků. Samotnou praktickou část tedy ještě předchází kapitola zabývající se postupem při analýze odebraných vzorků. Následuje odvození vztahů pro výpočet součinitele prostupu hmoty. Koncentrační průběh na krevní a dialyzátové straně při nestacionárním způsobu měření je modelován v programu Simulink. Praktická část práce využívá výše uvedených teoretických znalostí a předpokladů a realizuje konkrétní měření v nestacionárním režimu. Hodnotící část práce dokumentuje získané výsledky a vyhodnocuje pomocí odvozených výpočtových vztahů. V závěrečné části je zhodnocen a diskutován celý postup měření včetně získaných výsledků.
|
|
|
Kvalita života pacientů po transplantaci ledviny
Nováková, Monika ; Jirkovský, Daniel (vedoucí práce) ; Haluzíková, Jana (oponent)
Bakalářská práce "Kvalita života pacientů po transplantace ledviny" porovnává kvalitu života před transplantací a po transplantaci. Cílem práce bylo zmapovat kvalitu života u pacientů před a po transplantaci ledvin v několika dimenzích: fyzické fungování, fyzická omezení, všeobecné zdraví, vitalitu, sociální fungování, emoční problémy a duševní zdraví. Teoretická část práce prezentuje onemocnění ledvin, průběh transplantace ledvin a kvalitu života. V empirické části je prezentována metoda sběru dat, realizace vlastního šetření a přehled vlastních výsledků práce. Metodou výzkumného šetření byl standardizovaný dotazník SF-36 doplněný o sociodemografické a zdravotní údaje vlastní konstrukce. Dotazníky byly distribuovány pacientům navštěvující ambulanci nefrologie v IKEM, kteří podstoupili transplantaci ledviny. Výsledky: Kvalita života respondentů po transplantaci ledvin byla ve srovnání se stavem před transplantací lepší v těchto oblastech: vnímání vlastního zdraví, chůze po schodech do jednoho patra, chůze po schodech do více pater, chůze po ulici sto metrů, zvládání množství práce, menší potíže během každodenních činností. Bolesti méně bránily v práci a zaměstnání. Pozitivní posun proběhl u pocitu elánu, pocitu nervozity, pocitu deprese, pocitu klidu a pohody, pocitu naplnění energií, pocitu...
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s hemodialyzačním katétrem v chronické dialyzačním programu
Horniková, Renata ; Hromádková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Jirkovský, Daniel (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku ošetřování hemodialyzačních katétrů. Hemodialyzační katétr je nedílnou součástí každé eliminační metody a bez funkčního hemodialyzačního katétru není hemodialýza možná. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda a jak se liší péče o hemodialyzační katétry na jednotlivých pracovištích. Teoretická část práce předkládá poznatky o anatomii a fyziologii ledvin, patofyziologii ledvin, eliminačních metodách, cévních přístupech a konkrétně popisuje hemodialyzační katétry a ošetřovatelskou péči o ně. Empirická část práce představuje výsledky vlastního dotazníkového šetření, které probíhalo na vybraných pracovištích Fakultní nemocnice Motol a na vybraných střediscích Fresenius Medical Care. Cílovou skupinou respondentů byly sestry pracující na těchto pracovištích. Do statistického zpracování dat bylo v závěru šetření zahrnuto 75 řádně vyplněných dotazníků. Získaná data jsou prezentována ve výsečových a sloupcových grafech a tabulkách a tyto data jsou následně porovnána s hypotézami orientovanými na typ pracoviště a na stupeň dosaženého vzdělání respondentů. Z výsledků dotazníkového šetření vyplynulo, že byly statisticky významné rozdíly, zejména ve znalostech v oblasti výměně krytí, odběrů krve z dvojcestného hemodialyzačního katétru, odstraňování katétru,...
|
|
|
Emoční prožívání pacientů s chronickým renálním selháním
Unzeitigová, Aneta ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent)
Práce pojednává o problematice emočního prožívání u pacientů s chronickým renálním selháním. Klade si za cíl sledovat míru pozitivního a negativního emočního prožívání, přítomnost depresivních a úzkostných symptomů, míru hněvivosti a alexithymie u pacientů trpících chronickým renálním selháním a léčených hemodialýzou. Teoretická část shrnuje dosavadní odborné poznatky dané problematiky a část výzkumná popisuje statistické měření a porovnání vybraných proměnných emočního prožívání u výzkumného souboru. Teoretická část je strukturována do 4 dílčích kapitol, z nichž první pojednává o medicínských aspektech chronického renálního selhání a jeho léčbě. Druhá kapitola rozebírá vyrovnávání se s nemocí, vymezuje psychologické aspekty chronického onemocnění a popisuje pacientovo subjektivní vnímání nemoci a postoje k nemoci. Třetí kapitola shrnuje definice emocí a emočního prožívání a vymezuje nejuznávanější teorie vzniku emocí. Čtvrtá kapitola popisuje problematiku emočního prožívání nemoci, faktory ovlivňující emoční prožívání nemoci a dále pojednává o depresi, úzkosti, hněvu a alexithymii, v závěru se zaměřuje na aktuální výzkumy v této oblasti. Výzkumná část je věnována empirickému šetření dané problematiky, popisuje cíle a průběh výzkumu, metody sběru dat, výzkumný soubor, statistickou analýzu dat,...
|
|
|
Potřeby pacientů v dialyzačním programu a úloha sestry v této problematice
CHYTRÁČKOVÁ, Aneta
Tato bakalářská práce se věnuje potřebám pacientů v dialyzačním programu a úloze sestry v této problematice. Pro tuto bakalářskou práci byly stanoveny dva cíle: Zmapovat potřeby pacientů v dialyzačním programu a zjistit úlohu sestry u pacientů v dialyzačním programu. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části je stručně popsána anatomie ledvin, důvody vzniku ledvinného selhání a následně jsou popsány a vysvětleny jednotlivé eliminační metody, které jsou proloženy výživovými a pohybovými opatřeními. Ve stručnosti je zde popsána i transplantace. Dále byla věnována pozornost potřebám pacientů, ošetřovatelské péči a edukaci. Empirická část byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumu metodou polostrukturovaných rozhovorů zaměřených na pacienty podstupující dialýzu a sestry pracující v dialyzačním centru. Výzkumný vzorek tvořilo 13 pacientů a 9 sester. Pro dosažení stanovených cílů bylo vytvořeno 5 výzkumných otázek: Jaké bio-psycho-socio-spirituální potřeby mají pacienti v dialyzačním programu? Jak ovlivňuje dialyzační léčba život pacientů? Jaká je informovanost pacientů před nástupem na dialyzační léčbu? Jaká je úloha sestry v uspokojování potřeb pacientů v dialyzačním programu? Jaká je úloha sestry v poskytování informací pacientům v dialyzačním programu? Z našeho výzkumného šetření jsme zjistili, že dialýza má všeobecně špatný vliv na kvalitu života většiny našich informantů. Nejhůře informanti snášejí pocit žízně, časovou náročnost, zhoršený spánek, změnu sociálních potřeb a celkovou únavu po dialýze. Dále z výzkumu vyplynulo, že sestry v dialyzačním centru v největší míře zastupují roli poskytovatelky ošetřovatelské péče, edukátorky a rádkyně, která zároveň poskytuje i psychickou podporu. Výsledky výzkumného šetření slouží jako informační materiál pro pacienty v predialyzačním programu a zároveň jako možná doporučení pro sestry pracující v dialyzačních centrech.
|
|
|
Mozková hypoxie pacientů s chronickým onemocněním ledvin a její souvislost s kognitivním deficitem
Kalendová, Lucie ; Malík, Jan (vedoucí práce) ; Bednářová, Vladimíra (oponent) ; Janečková, Jana (oponent)
Mozková hypoxie pacientů s chronickým onemocněním ledvin a její souvislost s kognitivním deficitem Abstrakt disertační práce - MUDr. Lucie Kalendová Úvod: Populace pacientů s chronickým onemocněním ledvin vyžadujícím pravidelnou hemodialyzační léčbu je zatížena vysokou prevalencí kognitivního deficitu. V jeho multifaktoriální etiologii hrají významnou roli vaskulární změny, ischemie a hypoxie mozku. V naší práci jsme se nejprve věnovali studiu souvislosti snížené mozkové oxygenace a kognitivního deficitu v populaci hemodialyzovaných pacientů. Následně jsme se zaměřili na jeden z možných etiologických faktorů zmíněné souvislosti - přítomnost cévního zkratu pro hemodialýzu. Metodika: Účastníky studií byli chronicky hemodialyzovaní pacienti bez zjevného kognitivního deficitu. Pro měření mozkové oxygenace (rSO2) byl využit přístroj INVOS pracující na principu blízké infračervené spektroskopie (NIRS). Kognitivní funkce byla hodnocena Montrealským kognitivním testem (MoCA). Pro hodnocení role cévního zkratu byla provedena intervenční studie s jeho krátkodobou ultrazvukem kontrolovanou manuální kompresí za současného monitoringu rSO2. Výsledky: U souboru 39 pacientů (49 % žen, věk 64 ± 14 let) jsme pozorovali významně nižší rSO2 v podskupině pacientů s kognitivním deficitem než u pacientů bez této diagnózy (48 ± 9...
|
host ::
RSS.